V naší Montessori dětské skupině Montíci věříme, že nejlepší způsob, jak podpořit dětský vývoj, je propojení učení a zábavy s pobytem na čerstvém vzduchu. Děti u nás tráví značnou část dne venku v přírodě, a to za každého počasí. Tento přístup přináší nejen radost z pohybu, ale také řadu dalších výhod, které mají pozitivní vliv na celkový rozvoj dětí.

Učení se v přírodě

Příroda je tím nejlepším učitelem. Venkovní prostředí nabízí nekonečné možnosti objevování, experimentování a učení se prostřednictvím skutečných zážitků. Děti se učí pozorováním změn v přírodě, zkoumáním rostlin a zvířat a prožitím přírodních cyklů. Jak uvádí Richard Louv, autor knihy „Last Child in the Woods,“ kontakt s přírodou rozvíjí u dětí nejen kritické myšlení a kreativitu, ale také smysl pro zodpovědnost vůči životnímu prostředí, což je nezbytné pro jejich budoucí vztah k naší planetě.

Zdraví a pohoda

Čas strávený venku je nesmírně prospěšný pro fyzické i psychické zdraví dětí. Pohyb na čerstvém vzduchu posiluje imunitní systém, podporuje zdravý růst a zlepšuje kondici. Richard Louv v rámci svého výzkumu upozorňuje na pojem „nature-deficit disorder“, který popisuje negativní dopady nedostatku kontaktu s přírodou na děti. Podle něj má pravidelný pobyt venku významný vliv na snížení stresu, zlepšení schopnosti soustředění a celkovou emocionální pohodu dětí, což potvrzují i mnohé další studie.

Učení za každého počasí

Naše Montessori skupina nevnímá špatné počasí jako překážku, ale jako příležitost. Deštivý den se může proměnit v dobrodružné prozkoumávání louží, blátivých cest a různých forem života, které se objevují právě v dešti. Zimní dny jsou zase ideální pro stavění sněhuláků, klouzání na ledu a vnímání ticha zasněžené přírody. Louv také zdůrazňuje, že pobyt venku za každého počasí učí děti přizpůsobivosti a odolnosti, což jsou dovednosti, které jim budou v životě nesmírně užitečné.

Rozvoj sociálních dovedností

Společné hry a aktivity venku přirozeně podporují rozvoj sociálních dovedností. Děti se učí spolupráci, sdílení a vzájemnému respektu. V přírodě se navíc často setkávají s výzvami, které je motivují k tomu, aby spolupracovaly a hledaly společná řešení, což posiluje jejich týmového ducha. Louv zmiňuje, že přírodní prostředí podporuje u dětí empatii a smysl pro spravedlnost, protože se učí vnímat a reagovat na potřeby ostatních v různých situacích.

Láska k přírodě od raného věku

Jedním z největších darů, které můžeme dětem dát, je láska k přírodě. Čím více času stráví venku, tím více si uvědomují hodnotu a krásu přírody, což je klíčové pro jejich budoucí vztah k životnímu prostředí. Učí se chránit přírodu a vážit si jí, což jsou hodnoty, které si ponesou celý život. Richard Louv ve svém díle zdůrazňuje, že děti, které mají pozitivní zážitky z přírody již v raném věku, mají větší pravděpodobnost, že se v dospělosti stanou ochránci přírody a budou usilovat o její zachování.